1. Úvodní orientace
Projdeme kontext, cíle, rizika, současný stav a očekávání. Pokud projekt nedává smysl, je lepší si to říct hned.
- jaký problém řešíte
- co už existuje
- co je kritické pro provoz
- jaký je realistický další krok
Halatao
Rychlé zorientování, rozumná první etapa, průběžná realizace a otevřené rozhodování nad tím, co má skutečný dopad.
Na začátku nepotřebujete perfektní specifikaci. Potřebujeme pochopit situaci, co dnes bolí, co má být výsledek a jaká jsou technická nebo provozní omezení.
Z toho vznikne návrh první etapy, která má přinést konkrétní posun. U běžících aplikací často začínáme mapováním a stabilizací. U nových projektů rozumným MVP.
Další spolupráce pak běží po menších krocích s průběžným rozhodováním, ne stylem velkého projektu naslepo.
Projdeme kontext, cíle, rizika, současný stav a očekávání. Pokud projekt nedává smysl, je lepší si to říct hned.
Výstupem má být konkrétní a obhajitelný další krok, ne jen sběr požadavků. U větších projektů bývá první etapa schválně užší, aby šla rychle ověřit v praxi.
Preferuji menší iterace, viditelný postup a průběžné upřesňování podle reality projektu. Klient tak nečeká dlouho na zpětnou vazbu a zároveň se lépe řídí riziko.
Po spuštění nebo stabilizaci může spolupráce pokračovat dalšími funkcemi, technickým dluhem, výkonem nebo podporou interního týmu.
Záleží na složitosti projektu, ale cílem je dostat se rychle k rozhodnutí o další etapě, ne zbytečně natahovat discovery.
Ne vždy. U většiny software projektů je lepší mít pevný cíl první etapy a nechat prostor pro upřesnění detailů podle zjištění.
Změny jsou normální, pokud jsou průběžně vyhodnocované proti cíli projektu, dopadu a prioritám.
Ano. U existujících aplikací je to často nejlepší způsob, jak snížit riziko dalšího vývoje.
Další krok
Stačí základní kontext. Ozvu se s realistickým dalším krokem.